Z historie
ZAJÍMAVÁ HISTORIE DŘEVĚNKY
Dům s hospodářstvím vznikl rozdělením sousedního čp. 38, když podle zápisu v gruntovních knihách z r. 1752 předal Václav Farský půl gruntu svému zeti „Šimonu Koubleti“. Spojení statku s hostincem se poprvé objevuje se jménem Jana Dolenského (*1790 – +1863), který je uváděn jako šenkýř.
V druhé polovině 19. st. po roce 1870 stavení kupuje ve dražbě Adolf Farský (*1849 – +1934), řemeslem krejčí. V celé vesnici si tenkrát šeptali, co si takový krejčí počne s hospodou, ale pak se nestačili divit. Adolf Farský totiž přízemní dům navyšuje o patro, kde vzniká sál, který slouží k pořádání zábav, bálů a divadelních představení. Objekt, který je v centru obce, rázem působí jako malebná dominanta a se svým provedením jako patrová, nemá v daném prostoru chudého Podkrkonoší obdoby. Venku před stavením probíhaly kuželkové turnaje a proto až dodnes zůstal přístřešku nad letní terasou název „Pod kuželníkem“. Adolf Farský působil též v letech 1891-1894 jako starosta obce Boskov.
Po návratu z I. světové války v r. 1920 přebírá po Adolfovi roubenku jeho syn Bohumil Farský (*1891 – +1965), na kterého dodnes pamětníci vzpomínají jako na poctivého hostinského, který nepustil dýmku z úst.
V r. 1943 slouží sál Dřevěnky jako ubytovna 30 vojáků Hitler Jungen. V tomto roce celý objekt i s hostinskou živností přebírá dcera Bohumila Farského Ludmila Balatková (*1923 -+2008).
Roku 1956 zabírá Dřevěnku komunistická vláda a r. 1966 je hospoda nadobro uzavřena.
Stavení chátrá. Více, jak 80 let do něj nebylo investováno. I proto se v r. 1987 rodina rozhodla, že nechá celý objekt čp. 39 pro jeho katastrofální stav odstranit. V lednu 1988 vydává Stavební úřad Semily na Dřevěnku demoliční výměr . Tomuto nešťastnému kroku zabraňují doslova na poslední chvíli vnuci Bohumila Farského, synové Ludmily Farské-Balatkové , Miroslav (*1955) a Vladimír (*1948 – +1991) Balatkovi. Přízemí domu postupně opravují a po převratu v roce 1989 Dřevěnku „U Farských“ otevírají, nejprve jako jeskyňářský speleo-klub a později na živnost. Dřevěnka slouží jako hospůdka se studenou kuchyní bozkovským štamgastům do roku 2000. Téhož roku ukončuje studium oboru kuchař-číšník Miroslav Balatka ml. (*1980), který zde začíná s teplou kuchyní pro turisty z místních jeskyň a později i pro stálou klientelu z důvodu vyhlášené kuchyně.
Dřevěnce se daří. Veškeré příjmy ale putují na rekonstrukci celého přízemí, např. v roce 2004 v rámci rozšíření restauračního provozu je adaptován prostor chlévů na stylovou klenutou vinárnu a místo venkovního kuželníku vzniká letní terasa. Zároveň však stále sílí varování statiků, že velice nestabilnímu a poddimenzovanému patru a střeše hrozí zřícení. Proto mezi roky 2005-2010 žádá Miroslav Balatka ml. o dotace z EU na opravu patra a vytvoření ubytovacího zařízení, bohužel neúspěšně. V březnu 2011 zahajují tedy otec se synem,památkovým ústavem a úvěrem od banky přestavbu sami.
8. listopadu 2011 se Dřevěnka stává, pro velký zájem památkového ústavu oficiální českou historickou kulturní památkou. V patře v bývalém sále pomalu vzniká kvalitní ubytování, stylové pokoje s vlastním sociálním zařízením a společenskou místností.
Pro zajímavost: V květnu 2012, kdy už je všem vrytý název čp. 39 DŘEVĚNKA, vystupuje na svět podle nově objevené historické dokumentace zpráva, která zaskakuje i památkový ústav,. Totiž že se Dřevěnka jmenovala kolem r. 1900 Hostinec U České koruny :).
Napsali o nás
Článek na Idnes
Za komunistů hrozila roubence demolice. Zachraňují ji otec se synem
(20. března 2014 8:30)
Před 25 lety odvrátil Miroslav Balatka demolici unikátní roubené stavby uprostřed Bozkova. Původní hostinec U České koruny, kterému už po desítky let nikdo neřekne jinak než Dřevěnka, byl v roce 1987 v tak zoufalém stavu, že na něj byl vydán demoliční výměr. Nyní roubenku obdivují turisté.
Otec a syn Balatkovi bojují za záchranu jedinečné stavby už desítky let. Stavení čp. 39, jen pár metrů od kostela Nanebevzetí Panny Marie v Bozkově, není k přehlédnutí. Dvěstěšedesát let stará roubenice svítí na návsi novým štítem. Už dávno se stala vyhledávaným místem pro turisty, kteří zavítají do Bozkovských dolomitových jeskyní.
Všechno však mohlo být jinak. Na bývalý hostinec U České koruny v roce 1987 vydali úředníci demoliční výměr. Miroslav Balatka se však rozhodl, že unikátní stavení zachrání.
Vyučený kuchař s maturitou sem zapadl v roce 2000. Přemýšlel, jestli se má stát rozhlasovým moderátorem, ale když viděl s jakou pílí a nadšením otec dům už 13 let zachraňuje, zůstal.”On o tom otec moc nemluví, ale tenhle dům miluje celým srdcem,” říká Miroslav Balatka mladší.
Člověk se podvědomě skrčí, když vstupuje do prastarého stavení. Dřevěná prkenná podlaha, petlice na dveřích a fotografie, které staletou historii připomínají. V krbu praská oheň a sálá do místnosti.
Dům s hospodářstvím vznikl rozdělením sousedního čp. 38, když podle zápisu v gruntovních knihách z roku 1752 “předal Václav Farský půl gruntu svému zeti Šimonu Koubleti”.
Hostinec staletí prosperoval, až Dřevěnku v roce 1956 převzala komunistická vláda a o deset let později ho uzavřela.
Do chléva jim JZD nastěhovalo prasata
“Když tu skončila s provozem hospody Jednota, mohli jsme se přestěhovat o patro níž,” vzpomíná na dětství Miroslav Balatka starší. Ani vlastní rodina do tehdejšího socialisticky spravovaného šenku nemohla, do chléva jim JZD nastěhovalo prasata a záchody měli tehdy společné s hosty restaurace.
Skutečné stáří nemovité památky však Balatkovi neznají. První zmínka v obecní kronice se datuje k roku 1752. To však dřevěnice už stála a mohla tu stát desítky let.
Předek rodiny Balatkových, Adolf Farský, koupil dům po roce 1860. Byl to on, kdo vdechnul stavbě stavbě současný ráz: zvednul roubenici o jedno patro a společně s ním posunul i barokní štít.
Tak velká stavení v Podkrkonoší nejsou
Dostavba tehdejšího šenku byla událost nevídaná, protože tak velké stavení se v chudém Podkrkonoší prakticky nikde nevyskytuje. Na hostinec se chodilo dívat v procesích z blízkého i vzdálenějšího okolí.
Na sklonku osmdesátých let však bylo letité stavení v katastrofálním stavu. Tehdy se rozhodl Miroslav Balatka starší, že historickou stavbu zachrání, navzdory plánované demolici.
“Nikdo netušil, co s ním chce dělat, ani jak,” říká syn. Bylo mu tehdy sedm let a pamatuje doby, kdy tu měli sklad zdejší jeskyňáři a kdy se otec pustil do náročné opravy.
Miroslav mladší však z počátku o práci v rodinném podniku a záchraně roubenky příliš slyšet nechtěl.
“Mým snem bylo pracovat jako moderátor v rádiu. Viděl jsem, jaká to je ukrutná řehole a mými plány se životem se každodenní dřina příliš neslučovala,” dodává.
Nakonec zůstal a tvrdí, že to bylo správné rozhodnutí. Přitom rozhodlo jedno léto, kdy na měsíc hospodu otevřel.
Bylo to v čase, kdy v obci proslavené tamními jeskyněmi zavřeli hospůdku na návsi a hladoví turisté hledali občerstvení. Jenom tu klepal řízky a smažil sýr, tehdy ještě bez žádného velkého gurmánského vymýšlení.
Po záchraně přízemí Dřevěnky čekal majitele další nelehký úkol: opravit zbytek domu, protože střecha hrozila zřícením. Při té příležitosti odkryli a zrenovovali barokní štít, přikrytý posledních sto let eternitem.
Léta se přitom pokoušeli dosáhnout na dotační peníze. Nakonec zmačkali původní projekt za sto tisíc, který měli připravený na dotační peníze, nechali vypracovat nový a historický objekt pomocí hypotéky opravili za své.
Z Dřevěnky se stal středobod vesnice. Tady se dojednává dění v obci. Scházejí se tu myslivci, motorkáři, divadelníci. A speleologové, kteří tu sídlili jako první.
Minulost tu dýchá z každého kusu domu. Ostatně, možná i proto byla bozkovská Dřevěnka nominovaná na památku roku za loňský rok.
Napsali o Dřevěnce
Vánoční Bozkováček…vyšlo v prosinci 2013
Dřevěnka odkryla staré tajemství
Bezodkladná rozsáhlá rekonstrukce Dřevěnky probíhá nepřetržitě od března 2011. Už nám přinesla spoustu nečekaných zvratů. Vždyť jak někteří víte, když se opravuje starý dům, je každou chvíli všechno jinak. Největší překvapení však přinesla Dřevěnka letos v květnu a já bych se o tento zážitek chtěl s Bozkováky podělit.
Letos na jaře jsme naplánovali s finanční pomocí Památkového ústavu v Semilech pokládku nového eternitu na bednění, kde byla dosud jen lepenka. Součástí této akce měla být i oprava jižního a severního štítu s tím, že se zdemontuje starý poničený azbestový eternit a štíty se opět překryjí, tentokrát novým eternitem Dacora. Při demontáži původního eternitu z jižního štítu se však k překvapení všech ukázal velmi zajímavý nález dokonalého otisku všech původních zdobných truhlářských prvků štítu = překrásné lomenice, která musela být zakryta eternitem na začátku I. světové války. Otázka, která pro mě následně přišla – za nízké náklady pobít štít novým eternitem nebo za vyšší náklady obnovit nádherný dřevěný štít byla zbytečná. Něco takového se musí po sto letech znovu nechat ožít.
Následovala hrubá archivní rešerše s nálezem několika dalších dobových fotografií (za některé děkujeme p. Karlu Čermákovi st. a vysockému muzeu) a pokus veškeré zdobné prvky zrekonstruovat. Průzkumných a dokumentačních prací se ujal Národní památkový ústav, který provedl zaměření s vypracováním nálezové zprávy s nejpravděpodobnější podobou původního štítu. Zároveň bylo zjištěno, že je původní bednění zcela dožilé a musí být nahrazeno novým. V této chvíli bylo jasné, že cesta obnovy zdobného štítu bude cestou správnější, neboť nutná výměna starého bednění s otisky za prosté bednění pro instalaci nových eternitových šablon by vedla k definitivní ztrátě této jistě nejcennější fáze podoby štítu.
Musím teď s odstupem času konstatovat, že odborníci – památkáři z Liberce, p. Kesner a p. Ouhrabka vzali vše pevně do svých rukou. Přes průhledné skicy v té výšce na nestabilním lešení obkreslili naprosto každý detail původních zdobných prvků. Odebrali i staré bednění a později v laboratoři zjistili další zajímavou informaci, že je z tohoto dřeva patrné větší stáří, než jaké se objevuje u prken starých 100 až 130 let běžně dnes stále dostupných. V místech spojů se vyskytuje dvojí uchycení až se zarážející pravidelností – jedná se o strojně vyrobené hřebíky vedle hřebů kovaných, různě zlámaných a ohnutých. Nabízí se tak hypotéza, že stávající bednění pochází ze štítu domu z přízemí před jeho zvýšením o patro v druhé polovině či konci 19. století (protože Dřevěnka čp. 39 se stala patrovou až na konci 19.st. zásluhou mého prapradědečka Adolfa Farského, starosty v Boskově, do té doby byla přízemní, viz. Historie z loňského vánočního Bozkováčku nebo www.drevenkabozkov.cz). Máme tak vzácnou možnost pozorovat konstrukci vzniklou při stavbě domu po roce 1750, která byla v rámci přestavby sejmuta a osazena v nezměněné podobě o patro výše, jak je uvedeno někdy na konci 19. století. Baroknímu původu štítu napovídá čistá slohová forma detailů i celkový výraz, který by jistě nepřináležel prahu 20. století, ale nevznikl by ani při výrobě kopie (jsou vidět některé typické kroky obecně vázané ke starší lidové architektuře od šetrnosti, oprav, zapasování, přes detaily provedení a mnohé spontánní umělecké invence).
Obnovením štítu došlo podle památkářů ke zvýšení estetických a kulturně historických hodnot domu. Podle starosty Bozkova St. Doubka ml. je Dřevěnka teď ještě větší dominantou Bozkova a i on sám je na ni velice pyšný.
Touto cestou bych chtěl poděkovat za spolupráci při této náročné obnově ještě Mgr. Romanu Hedvičákovi, svému otci a sestře, kteří se hodně podíleli a partě truhlářů z Bozkova, v čele s p. Jiřím Housou.
Důležité ale je neustále opakovat, že to největší díky pořád patří bratrům Balatkovým,Vladimíru a Miroslavu, protože bez jejich zásahu v roce 1987 by dnes nebylo co rekonstruovat (demoliční výměr na čp.39).
Aktuální zpráva zní, že Památková péče Libereckého kraje navrhla Dřevěnku do soutěže „Památka roku 2013,“ tak nám držte palce.
Přeji všem krásné Vánoce, plné pohádek a pohody. Ať jste obklopeni, alespoň v těchto dnech nejbližšími přáteli a rodinou a dobrý vstup do Nového roku 2014, ať se Vám všem daří… Balatka Miroslav ml.
Reakce starosty Bozkova poté, co poprvé spatřil štít-lomenici po rekonstrukci-květen 2013
Ahoj Baly,
musím Tě pochválit nejen jako starosta, ale hlavně jako Bozkovák. Postaral ses svým přístupem o zachování něčeho nádhernýho. Pamatuju prognózy Dřevěnky, nemyslel jsem si, že dopadne zrovna takhle. Držím Ti palce, ať to všechno dopadne, hlavně finančně pro Tebe dobře a rozhodně nebudu šetřit chválou a propagací této hodnoty, kterou jsi svým rozhodnutím zachoval i budoucím generacím. Myslím, že budoucnost teprve ukáže, co jsi dokázal.
Na materiálech obce byla Dřevěnka již v minulosti dominantou a nyní se stává skvostem. Už toho nechám, abys nám nezpychnul, ale fakt moc dobrý!!!!
S upřímným pozdravem.Stanislav Doubek, starosta obce
Reakce hlavního odborníka z památkového ústavu ze Semil po spolupráci na obnově lomenice-květen 2013
Dobrý den, pane Balatko,
štít je nádherný,já myslím, že to lépe ani dopadnout nemohlo, prostě super! Vzorná spolupráce od Vás, NPÚ a zejména truhláře pana Housy. Tak nyní již jen vyčkat rozhodnutí ministerstva o příspěvku na pokládku krytiny na Dřevěnce a bude vše OK, jste vlastně vzorový příklad skoro k přednášce na nějakém památkářském sympoziu.
Díky, zdraví Vás Mgr.Roman Hedvičák
Velké díky vám,
je prima, když se člověk dostane někam, kde je mu dobře a kde jsou věci tak, jak by si přál. Takže kdyby se u vás někdy objevil někdo z Lucemburska, tak vězte, že je to možná díky chodící reklamě .
Krásné svátky a někdy zas na viděnou,
Jana S.
Proč právě Dřevěnka v Bozkově by měla být „Památka roku 2013“? Odpověd pro porotu, která rozhodovala soutěž… leden 2014
V přízemí budovy se provozuje restaurace. V prvním patře probíhá rekonstrukce sálu, který byl v hodně poškozeném stavu na členěné pokoje, podle projektu p. Ing. Vinaře a jeho firmy Murus. Rekonstrukce probíhá pod dohledem památkového ústavu.
I.nadzemní patro se nacházelo ještě začátkem roku 2011 v havarijním stavu. Po zralé úvaze bylo rozhodnuto, že se celé patro pouze opraví pod hlavičkou památkového ústavu, namísto původního záměru -demolice patra a následná výstavba pomocí novodobých technologií. V souvislosti s tím byla provedena pouze výztuha střechy a oprava krovů. Komíny v havarijním stavu byly zrekostruovány do historického vzhledu. V roce 2012 byla vyrobena a usazena nová a opravená špaletová okna s pomocí dotace z Ministerstva kultury ČR. Dále vznikla nová roubená fasáda v 1. patře.
Na jaře roku 2013 byla položena nová krytina – eternit Dakora s pomocí Ministerstva kultury z programu Podpora obnovy kulturních památek prostřednictvím obcí s rozšířenou působností a tento projekt také podpořil Liberecký kraj – Podprogram 7.2.
Stavba hostince č.p. 39 se nachází v samém centru obce a díky svému vzhledu dotváří návesní prostor. Dům představuje charakteristickou dominantu obce a tradiční centrum společenského života. Je hodnotným zástupcem venkovské architektury, nedílnou součástí urbanistického vývoje obce a také dokladem řemeslných technologií. Tato patrová stavba je unikátem v Podkrkonoší, které je typické svojí nízkopodlažní zástavbou.
Rekonstrukce přízemí památky probíhá již od roku 1989 poté, co byla stavba zachráněna před demolicí. Od roku 2011 započala neodkladná rekonstrukce prvního patra a podkroví včetně střechy. Vše je rekonstruováno citlivě pod dohledem památkového ústavu dle projektu odborníka Ing. Jana Vinaře z firmy Murus. V současnosti se veškeré stavební práce chýlí ke konci. Přihlášení do soutěže „Památka roku 2013“ je výsledkem dlouholeté práce a citlivého řešení stavby, jejíž celkový vnější vzhled byl zrekonstruován dle původní podoby včetně navrácení barokního štítu, který byl více než 100let skrytý pod eternitem. Kulturní památka Dřevěnka je obdivovaná místními občany, ale také návštěvníky místních dolomitových jeskyň.
Dřevěnka si své místo v soutěži „Památka roku 2013“ určitě zaslouží, už jen proto, čím vším si za těch 263let prošla, za to, že nezměnila vnější podobu za celou dobu svoji existence, za to, že žije v srdcích nejen svých majitelů, kterými je od roku 1870 vždy jen rodina – Farská, poté Balatkova.
Dřevěnka si zaslouží, aby se na ní díky soutěži „Památka roku 2013“ nezapomnělo.
Vánoční mecheche v Dřevěnce… básničky o Dřevěnce od soutěžících
Tam, kde je kostel,hřbitov,štěká pes tam nachází se naše ves.Na návsi v chaloupce ze dřeva se velké tajemství ukrývá.Hospůdka, jež medem a strdím oplývá,Dřevěnka se nazývá.
Pro zaměstnance však-pohoda se rozplývá.Do kuchyně nosím šnita,Huhlovi se z něj jen škytá,koupíme mu amaro,potom si dá cigáro.Na pípě vždy stejní hosti,pořád mají piva dosti.Jouda je jen jedním z nich,chodí domů z posledních.Vždy přinese Sendy kosti,my ho ale máme dosti.Míra říká šmejde,takhle to dál nejde.Co se týče obsluhy,prodáme i ostruhy.Jde to dobře od ruky,pracujem bez záruky.Nad milou obsluhou,hosti se rozplynou.Nosí stále velká dýžka,brzy bude nová stříška.každý u nás ve vsi ví,že jsou holky suproví.
V létě rozkvetlá,v zimě zasypaná,toť Dřevěnka námi oblíbená.To není lecjaká věc,lidé do ní chodí střízliví,nazpět do chalup však opilí.Někdo venku pod oknem zpívá si tam s monoklem.Kávu o půlnoci bych dal si rád,táhni domů si ji dát,křičí na tě Balatka rád.
O půlnoci slyšet ve vsi shon,opilci už táhnou dom.Ženy křičí,děti brečí,že nám tu Dřevěnku zničí.Do prdele,do díry,dal jsem si zas do žíly!
V Bozkově máme Dřevěnku,chodíme tam na sklenku.Pivko,vínko,panáka než nám dají padáka.Holky kmitaj o sto šest,štamgasti jim dávaj čest.Hostinský je kapacita,pivo točí do plnopita.Pěna rovná se horskému sněhu,cítíme v ní velkou něhu,když tou pěnou pronikneš,velké žízni podlehneš.I na sekyru se dá pít,ale brzo zaplatit.Když se něco nedaří,dveře s tebou vyrazí.Baly denně za sporákem vaří,po večerech za mixákem paří.V kuchyni nám kuchtí jídla,na záchodech má i mýdla.Když je někdo smutný,že má pod čepicí,zahraje si forbes hned za výčepní stanicí!Na závěr Vám musím říci,přijďte pobejt hnedkon všici.
Dřevěnka alias milenka
Hospůdko má dřevěná,milenko má jediná,za kostelem stavěná, “Rynek“ten vždy překoná.A ten řízek s knedlíkem,slupnu i s tím rendlíkem.Po obědě pivečko,zelenou i vínečko.Všechno se to ve mně mele,půjdu asi do postele.Hospůdko má dřevěná,milenko má jediná.V poledne si objednáme,jeskyně si vychutnáme.To se každý diví,jak personál civí.Objednávka jak hrom,až rozezní se v poledne zvon.Hospůdko má dřevěná,milenko má jediná.To skopčák ten hned kvílí,že už čeká řádnou chvíli, jó 15minut,dlouhá doba,kuchaře chytá velká zloba.Buď v klidu Míro rozmilý,vždyť z bot jim čouhá obilí.S úsměvem vše vstřebávej a účtovat jim neváhej.Pak kasírku popadni a za Rendou vypadni.Dřevěnko,Mírova milenko,v zimě i v létě díky,že Tě mám.